Podnikání

Firemní benefity pro malé firmy:Zaměstnance si hýčkejte, vrátí se vám to!

Renata Lichtenegerová

Zaměstnance si hýčkejte, vrátí se vám to!

Že si malé firmy nemůžou dovolit poskytovat zaměstnancům zajímavé benefity? Nesmysl! Málokterý drobný podnikatel je v situaci, aby všem svým lidem „rozdal“ firemní vozy, nebo jim platil ubytování u moře, ale nějaké to přilepšení k platu se dá vymyslet v podstatě vždy. I finančně nenáročné benefity přitom mohou značně přispět ke spokojenosti těch, na kterých stojí vaše podnikání.

Stravenky, dovolená navíc, firemní automobil. Oblíbenost takzvaných firemních benefitů mezi Čechy roste a není se čemu divit, protože kdo by nechtěl k platu získávat ještě něco navíc? Před pár lety, přesněji s nástupem ekonomické recese, tuzemští zaměstnavatelé v poskytování benefitů poněkud zvolnili a z úsporných důvodů jejich nabídku ořezávali na minimum. Nyní už jsou tyto zaměstnanecké výhody ale opět ve „hře“ o co nejsympatičtější personální politiku firem. Nejširší škálu benefitů zpravidla nabízejí velké společnosti. Ku prospěchu ale rozhodně mohou být i středně velkým společnostem, stejně jako malým firmičkám s pár zaměstnanci. Jen je třeba zvolit ty správné.

Stravenky jsou jistota

Otázku toho, jaké výhody nad rámec výplaty nabídnout svým pracovníkům, řešila zhruba před sedmi lety Darina Wiedermann Janíčková, jednatelka tehdy začínající personální agentury Talentica. „Z finančního či daňového hlediska jsou obecně nejvýhodnější stravenky. Cokoliv dalšího bývá pro mnoho menších firem hlavně v začátcích drahé a nemohou si to dovolit, protože často horko těžko pokrývají své základní náklady. Jako první jsme tedy zavedli právě stravenky, které jsou obecně nejoblíbenějším benefitem bez ohledu na velikost firmy,“ říká podnikatelka s tím, že až časem se Talentice dařilo vydělávat i na další zaměstnanecké výhody. „Dnes zaměstnancům nabízíme i příspěvek na sport, kurzy angličtiny na pracovišti a v pracovní době a pro manažery individuální kurzy angličtiny, dovolenou navíc nebo třeba flexibilní pracovní dobu a možnost práce formou homeoffice,“ pokračuje Janíčková. Firma přitom se svými 30 zaměstnanci stále patří spíše k menším společnostem.

Každý není ranní ptáče

Právě možnost občas pracovat z domova nebo v režimu flexibilní pracovní doby jsou v současné době ze strany zaměstnanců jedny z vůbec nejžádanější firemních benefitů. Zároveň se jedná o výhody, které, umožňuje-li to náplň práce, zaměstnavatele nemusí stát ani o korunu víc než běžný režim. Menším firmám se navíc zaměstnanci s netradičním pracovním režimem hlídají snadněji, než velkým korporacím. Nutno dodat, že bazírovat za každou cenu na dodržování běžné pracovní doby i tam, kde to není nutné, je značně nemoderní přístup. „Svoboda v práci, možnost flexibility a takzvaný work-life balance jsou rozhodně největším trendem v dané oblasti. Zde se odráží skutečnost, že lidé chtějí od svého šéfa důvěru a respekt a možnost pracovat si po svém, tedy často svým způsobem a postupem, který považují za správný. A také v době, kdy jim jde práce dobře od ruky. Někdo například opravdu nerad ráno vstává, ale večer nebo v noci mu jde práce skvěle,“ konstatuje Janíčková. Oblíbenou zaměstnaneckou výhodou z tohoto „soudku“ je také placené volno během nemoci, takzvané sick days, kdy si zaměstnanec může doma v klidu poležet například se začínající chřipkou, aniž by se mu to projevilo na výplatě.

Nešetřete nápady

Zajímavými firemními benefity, které dokážou v lidech posílit loajalitu k zaměstnavateli, mohou být ale i zdánlivé maličkosti. „Hned od založení firmy jsem například zavedla dárek k narozeninám a zpočátku to byla opravdu jen drobnost za velmi malý budget. Postupně se i budget navýšil, když to bylo možné. A vím, že toto kolegové oceňují. Nezdá se to, ale člověk má někdy v rámci podnikání tolik starostí, že na podobné věci už mu nezbývá energie. Mně se vyplatilo na tyto drobné benefity myslet, protože i díky tomu mám ve firmě lidi, kteří jsou tam rádi,“ říká Janíčková.

Dalším podobným příkladem může být třeba malá firemní oslava v případě vydařené zakázky, nebo společný oběd pro všechny, když nastoupí nový kolega. Právě malým firmám se podobné akce organizují nesrovnatelně snadněji než kolosům se stovkami pracovníků. „V neposlední řadě je pro řadu lidí velkým benefitem i samotná atmosféra malé firmy, kdy zaměstnanci vědí, že nejsou pouze čísly, ale že se s nimi jedná osobně a lidsky. Prostředí v menší firmě je obecně více přátelské, trpělivé a lidé mají i možnost dělat věci více po svém a svobodněji. A také se mohou zapojovat do rozvoje firmy i nad rámec své primární náplně práce,“ dodává Janíčková.

Daňově uznatelné náklady

Jen pro úplnost je třeba zmínit skutečnost, že aby benefity plnily svůj účel, musejí být výhodnější než běžná odměna za práci. Z pohledu zaměstnavatele je pak důležité, že řada benefitů je daňově zvýhodněna, čehož je škoda nevyužít. V čem tedy spočívá základní výhoda pro obě dotčené strany? Především v tom, že u nepeněžních firemních benefitů se neplatí povinné pojistné ani daň z příjmu. „Když zaměstnavatel zvýší zaměstnanci s průměrným platem hrubou mzdu o 1 000 korun, vzrostou jeho mzdové náklady o 1 340 korun a zaměstnanec obdrží na účet zhruba 680 korun. Jestliže zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou ve výši 1 000 korun na některý z benefitů s výhodným daňovým režimem, tak jsou náklady zaměstnavatele 1 000 korun a užitek zaměstnance je rovněž 1 000 korun,“ přibližuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Mazars. Mezi takové zaměstnanecké výhody patří například stravenky, příspěvek na životní pojištění nebo penzijní připojištění či vzdělávání zaměstnanců.

Jak to viděl Baťa

Ačkoliv se může zdát, že firemní benefity do Česka přicestovaly odněkud ze západních zemí společně s „open space“ kancelářemi, teambuildingem a dalšími moderními vymoženostmi, není tomu tak. Vznik zaměstnaneckých výhod je historicky spojován už s počátky rozvoje námezdní práce. Už v dobách Rakouska-Uherska bylo například zaměstnancům státních drah poskytováno uhlí, k největšímu rozvoji systému zaměstnaneckých benefitů pak došlo počátkem minulého století.

V našich končinách byl prvním z velkých průkopníků nadstandardní péče o zaměstnance

Tomáš Baťa, který ji zcela zahrnul do své podnikatelské strategie. Kromě zavedení závodního stravování nechal vystavět rodinné domky, a svým zaměstnancům nabízel i možnost kulturního a sportovního vyžití.

Strava, vzdělání a zábava

Oblastí, která prošla nejvýraznějším vývojem v posledních letech, je v rámci firemních benefitů příspěvek na jídlo. Myšlenka státní podpory na stravování zaměstnanců firem vznikla po 2. světové válce ve Velké Británii. Tehdy bylo prioritní zajistit alespoň základní stravování během pracovního dne. V současné době v této oblasti tam, kde nemají firemní kantýnu, vede poskytování již zmíněných stravenek, a to ideálně tak, aby jejich hodnota pokryla celou cenu oběda. „Za posledních šest let vzrostl podíl našich klientů, kteří dávají svým zaměstnancům stravenky s vyšší nominální hodnotou, tedy 81 korun a více, z 15 procent na téměř 30 procent,“ potvrzuje tento trend Pavel Kusý, marketingový ředitel jednoho z tuzemských poskytovatelů stravenek, společnosti Edenred.

Další oblastí, která prošla za poslední léta masivním obměnou, je firemní vzdělávání. Zatímco dříve firmy poskytovaly hlavně různá školení pro technicky zaměřené odborníky, aktuálnímu trendu vládnou zejména jazykové kurzy.

A mění se také volnočasové benefity. Dříve populární příspěvky na rekreaci v závodních střediscích či chatách nebo volné vstupenky do bazénů a posiloven dnes doplňují hlavně rozmanité poukázky na sportovní nebo volnočasové aktivity. A to nejen přímo pro pracovníky, ale také jejich rodiny.

Firemní benefity vs. Daně

Stravenky

Jsou jedním z nejrozšířenějších zaměstnaneckých výhod v Česku. Minulá vláda se sice snažila, aby byly stravenky považovány za normální zdanitelný příjem zaměstnanců, tento návrh ale neprošel. Poukázky na jídlo jsou tak i nadále výhodné pro zaměstnavatele i pro zaměstnance. Majitel firmy totiž může až 55 procent z hodnoty každé stravenky zařadit do daňově uznatelných nákladů. Zbylých 45 procent hradí zaměstnanci ze své výplaty. Zaměstnavateli tento systém umožňuje zvýšit reálný příjem zaměstnanců s nižšími náklady, než jaké by musel vydat v případě zvýšení hrubé mzdy o stejnou částku, protože z příspěvku na stravování nemusí odvádět žádné sociální a zdravotní pojištění. Zavést ve firmě stravenky je přitom velice snadné, stačí si pouze vybrat jednu z firem, které je nabízejí, a uzavřít s ní smlouvu.

Firemní vůz k soukromým účelům

Za tento benefit už si obě strany připlatí. Zákon jej upravuje tak, že zapůjčení vozu navyšuje příjem zaměstnance, a to jako by každý měsíc získal jedno procento z ceny, za kterou firma vůz pořídila. Poskytne-li tedy zaměstnavatel zaměstnanci k služebním i soukromým účelům vůz za 250 tisíc korun, tak se zaměstnancova hrubá mzda každý měsíc zvýší o dva a půl tisíce. A s hrubou mzdou vzrůstá i základ pro výpočet měsíční zálohy na daně a pro sociální a zdravotní pojištění. Na druhou stranu se tato investice může značně vyplatit, protože málokterý benefit je pro pracovníky takovým lákadlem, jako právě firemní vozidlo, které mohou využívat i nad rámec pracovních povinností.

Vzdělávání zaměstnanců

Pakliže zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům kurz či školení související s jejich činností pro firmu, je to pro něho daňově uznatelný náklad. Z pohledu zaměstnance je pak například pobyt v hotelu, kde se školení koná, vnímáno jako nezdanitelný příjem, tedy bez vlivu na výši sociálního a zdravotního pojištění či daně z příjmu.

Příspěvky na pojištění

Z příspěvku zaměstnavatele na zaměstnancovo životní pojištění, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření do částky až 30 tisíc korun za jeden rok neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel žádné daně. Pro zaměstnance je to opět příjem osvobozený od daně, pro majitele firmy položka, kterou si může zahrnout do nákladů.

Kultura, rekreace, sport

Také v těchto případech se musí jednat o nepeněžní příspěvky, takže zaměstnavatel musí například vstupenku na kulturní akci či návštěvu fitcentra zaplatit přímo, případně dát zaměstnanci nějaký poukaz (například voucher na ubytování). Pak se pro zaměstnance jedná o příjem osvobozený od daně. V případě rekreace ale toto osvobození platí pouze pro příjmy do 20 tisíc korun ročně. Z pohledu zaměstnavatele nejsou tyto benefity tak výhodné, jak třeba příspěvek na stravování či vzdělávání, protože volnočasové aktivity si do daní dát nemůže. Tyto příspěvky musí být zaměstnancům vypláceny až ze zisku po zdanění, případně ze zvláštních fondů k tomu určených.

Diskuze