Rozhovory

Gentlemen Brothers:Další páni na holení!

Kateřina Kotalová

Další páni na holení!

Představte si prvorepublikové pánské holičství. Dokonale upravení holiči v lakovkách s naprostou přesností šermují perfektně naostřenou břitvou po mužově tváři, nůžky v jejich rukách kmitají ve zběsilém rytmu, a přitom ani na chvíli neztrácí na eleganci. Pánové v křeslech diskutují o situaci na burze, o výsledcích posledního tenisového turnaje a pochopitelně o ženách. Zatímco šikovné prsty holičovy se věnují jejich kšticím, chuťové pohárky zaměstná prvotřídní irská whisky a z rohu jemně zní tóny klavíru. Tak takhle nějak to vypadá v GENTLEMEN BROTHERS, v holičství jako vystřiženém z dob, kdy se pánové za péči o svůj zevnějšek nestyděli zaplatit. Ta doba se naštěstí vrací. Bratři TOMÁŠ (29) a PETR (27) KUCKOVI spolu s Petrovou partnerkou ŠÁRKOU RŮŽIČKOVOU (27) otevřeli svůj první pánský salón nebo chcete-li Barber Shop před necelými dvěma lety, teď otvírají už pátou pobočku a mají pořád plno.

Holení nebývá zrovna populární činnost mužů. Co vede dva, promiňte mi to, kluky, aby si založili vlastní pánský salón?

Petr: Oba jsme už několik let chodili ke konkurenci, ale postupem času jsme zjišťovali, že to tam upadá. A tak jsme si řekli, že zprovozníme vlastní Barber Shop, obecně se nám ta myšlenka líbila, ale chtěli jsme pro zákazníky ještě něco víc. Začali jsme o tom přemýšlet před prázdninami 2014 a za pár měsíců patnáctého října jsme otevírali první holičství na pražských Vinohradech. Tehdy to byla jen jedna místnost a recepce, za necelý rok v červenci jsme se rozšířili o místnost vedle, v prosinci jsme otevřeli Barber Shop v Liberci, letos v únoru další pobočku v Praze na Karlově náměstí a nedávno jsme podepsali Brno.

Tomáš: Dodnes se přeme o to, kdo z nás dvou s tím přišel jako první a nemůžeme se shodnout. Nejspíš oba, protože jsme oba cítili, že to tam, kam jsme chodili, je už hodně špatné. Začali jsme se dívat po inzerátech na pronájem prostor. A objevili jsme tenhle na Vinohradech. Přišlo nám to jako obrovská náhoda. Vinohrady v tu dobu zažily rozkvět, začala tu být kvalitní pekařství, trhy, vrací se sem kvalita. Během týdne jsme ten prostor obsadili a začali rekonstruovat. Rozjeli jsme se do světa, podívali jsme se tam do různých Barber Shopů a z každého jsme si vzali to, co se nám tam líbilo nejvíc.

To ale muselo znamenat nemalou investici…

Petr: To ano. Jsme mladí, vlastních financí jsme neměli dostatek, takže bylo zapotřebí získat peníze jinde. Takže jsme obcházeli banky, aby nám na to půjčily. Podařilo se, získali jsme dvoumilionovou půjčku do začátku. Stačilo to, protože jsme si hodně věcí uměli udělat sami vlastníma rukama, i když třeba poprvé v životě. Malovali jsme tu, dělali futra, výlohy, uklízeli jsme.

Tomáš: Řešili jsme každou korunu, nespali jsme. Na další pobočky jsme si najali externí firmy. Teď sice pořád nespíme, ale ne proto, že bychom nemohli, ale už na to nemáme moc čas.

Co vám na začátku nejvíce pomohlo?

Tomáš: Paradoxně asi ženy. Otvírali jsme totiž na podzim a ženy sem začaly chodit pro poukázky a dárky pro své muže, kteří se pak často stali našimi stálými zákazníky. Ten vzestup byl hodně rychlý. Začínali jsme ve čtyřech, dneska je nás pětačtyřicet a brzy nás bude ještě víc.

Ženy sem nemají vstup zakázán?

Petr: Vstoupit samozřejmě mohou, nemáme to tak striktní jako některé jiné Barber Shopy, kde ženy nejsou příliš vítané.

Tomáš: U nás ale zpravidla jejich cesta končí na recepci, kde nakoupí kosmetiku nebo právě vouchery. Ženy totiž nestříháme.

Šárka: Myslím, že s kupováním dárků pro muže má problém každá žena a u nás našly originální dárek, kterým potěší partnera i sebe, jelikož jsou často proměny pánů opravdu neskutečné a ženy nám za ně děkují. Vouchery tady kupují daleko častěji než muži.

Barber Shop ještě jistě není součást běžné slovní zásoby. Řekněte, čeho se pánové u vás dočkají?

Petr: Tak předně si sem chodí odpočinout. Celý den lítají s telefonem, stresují se, tady si sednou, dají si skleničku prémiové whisky, prémiového rumu, v létě tu máme zahrádku, kde si mohou dát doutník. V křesle koukají na televizi, zatímco naši holiči pracují na jejich vousech a vlasech. Není to jenom služba, ale i zážitek.

Tomáš: Holíme břitvou, používáme metodu hot towel – napaření vousů horkým ručníkem. Tato metoda vznikla v nejstarším anglickém holičství na světě Truefitt & Hill. Tato společnost je tu již přes dvě stě let a pořád si drží své místo na vrcholu. Prošli jsme u nich školením a jejich metodu tak využíváme. Postup je takový, že se klientovi nanese speciální olejíček na vousy, který přispěje ke změkčení. Následně se tvář zabalí do napařeného ručníku a přibližně po 3-4 minutách jsou vousy dostatečně změkčené a připravené na samotné holení. Nyní je na řadě umíchání pěny, nanesení na tvář a konečně holení břitvou. Celý proces je zhruba na půl hodiny a pán odchází kompletně dohladka oholen.

Šárka: Pánové si u nás mohou vybrat z několika programů od 390 do 1990 korun. Ke každé službě dostanou výtečnou italskou kávu, sklenku prémiové whisky nebo rumu a lahev vody. A pak začne mistrovský koncert. V nejlevnější variantě je mytí a střih vlasů strojkem, úprava kontur a obočí, opálení chloupků na uších, masáž hlavy, styling a kolínská. V té nejdražší si navíc každý odnáší limitovanou edici rumu Diplomático.

Říkáte, že jste chtěli být lepší než konkurence. Tak to dokažte. Na čem si Gentelemen Brothers zakládají?

Petr: Na každém detailu. Ale samozřejmě to začíná u holičů. Naši holiči musí být chytří, musí být empatičtí a hlavně je to musí bavit. Všichni naši kluci prošli školením od nejstaršího holiče v Čechách a tím je pan Zdráhal. Tento pán je z Blovic u Plzně a dnes mu je už 83 let, dodnes má svoje malé holičství v Blovicích, kde holí. Vtipné je, že cena u něj je 35 Kč za oholení. Říkal, že zdražil o 5 Kč a celé okolí s tím mělo problém.

Tomáš: Když jsme mu řekli, že holíme za šest stovek, tak nejprve koukal, ale poté usoudil, že celá služba je opravdu zážitkem a cena je adekvátní. Čehož si od této špičky v oboru ceníme.

Petr: Lpíme na skvělém servisu. Máme agenturu, která nám pravidelně kontroluje pobočky a reportuje. Každý zaměstnanec musí splnit 120 bodů reportu, kde je například to, zda pozdravil do dvou vteřin od zákazníkova vstupu, zda z něj není cítit cigareta, jestli zákazník dostal kávu, zda byl správně založený ručník, zda má holič čisto a podobně. Naši holiči musí být schopni se se zákazníky bavit na úrovni. Ať je jím student, nebo vysoko postavený manažer.

Jste poměrně striktní…

Tomáš: Vidíte, ale oni si to nemyslí. Jsou chytří, vědí, že jejich kvalitní servis nám dělá dobré jméno. Oni chtějí pracovat v prestižním podniku, takže i jim na tom záleží.

Je pravda, že vypadají jako ze škatulky.

Šárka: To je další věc, všichni zaměstnanci musí být upravení. Každý, kdo u nás pracuje, dostane na začátku své pracovní oblečení, dámy na recepci musí být nalíčené a učesané, holiči musí mít upravené vlasy a vousy, vyleštěné boty. Pokud u nás chce pracovat člověk, který nemá chuť se svým vzhledem něco dělat a vypadá nevzhledně, nemá u nás šanci. Toto totiž není o kráse, ale o přístupu. Nemůžete nabízet služby na top úrovni a vypadat u toho neupraveně.

Tomáš: A všichni musí být samozřejmě vyučení kadeřníci. Musí být ze školy, nebo musí mít akreditační kurz. Musí mít i praxi, to je naše podmínka.

V dámském kadeřnictví to bývá velká drbárna. Schválně, o čem se muži v holičství nejčastěji baví?

Petr: Budete se divit, ale o ženách moc ne. Hodně se tady probírá práce. Dokonce se tady uzavírají obchody. Náhodně, ale stává se, že si tady dávají manažeři i schůzky. Je tu několik obrazovek, kde běží sport, ten se často komentuje. Jídlo je časté téma.

Tomáš: Ale samozřejmě, že i na ty ženy také dojde. Možná tomu nebudete věřit, ale tady se mluví slušně. Že je nějaká dáma hezká, se dá říct několika způsoby, a my po našich holičích vyžadujeme, aby to řekli tím nejhezčím.

Jaké to je podnikat s bráchou?

Petr: Super, jsme na sebe zvyklí a hlavně si můžeme stoprocentně důvěřovat. Už předtím jsme měli a dodnes máme společně marketingovou firmu. Máme totiž na podnikání stejný pohled, na věci hodně podobné názory, a když se náhodou rozejdou, rychle dokážeme najít kompromis.

Tomáš: No ale, když se odpoledne poštěkáme a večer máte rodinnou grilovačku, tak to není nejlepší.

Petr: Ale ono se to vždycky nějak překousne.

Proč jste do Gentlemen Brothers zapojili i ženu, a ještě k tomu přítelkyni? Může to dělat dobrotu?

Tomáš: Ženský pohled je pro nás důležitý. A současně jsme chtěli zachovat model rodinné firmy. Takže Šárce nezbylo nic jiného, než se k nám připojit (smích).

Kdo má ve firmě větší slovo?

Petr: Všichni mají stejné. Ale brácha o mně říká, že vím vždycky všechno.

Tomáš: To je pravda, on, Bůh a Chuck Norris vědí všechno. Petr je větší střelec a já jsem taková konzervativnější brzda. Ale dohromady nám to funguje. Ženský element ale potřebujeme. My s bráchou jsme horké hlavy, které chtějí podnikat, ale za námi zůstává taková cestička, jako jsou pracovní smlouvy a podobné záležitosti, a na to my nemáme buňky. Takže to už lidi vědí, že s administrativou mají volat Šárce, protože z nás nic nevytřískají. U zásadních rozhodnutí jsme ale všichni tři.

Pořád tu visí otázka, kde vy dva jste k tomu šlechtění přišli. Byli jste módemani od dětství?

Petr: No dobře, tak já se přiznám. Už od druhé třídy jsem používal gel na vlasy (smích).

Tomáš: To je pravda. On miloval seriál JAG s Harmonem Rabbem, a tak jednou přišel, že se chce nechat ostříhat na Harmona Raba.

Petr: Zato tys byl do střední pěkně tlustej.

Tomáš: Jo, ale ve druháku jsem zhubnul 14 kilo. Ale je fakt, že do té doby jsem navštěvoval skate-shopy, pod volným oblečením to nebylo tak vidět.

Petr: To si myslíš.

Tomáš: Já hrozně rád jedl. Takže jsem nebyl zrovna nejhubenější, navštěvoval jsem tak skateshopy, jelikož ve volném oblečení to nebylo tak vidět. Pak jsem začal sportovat a přestal jíst rohlíky. Teď sportuju, abych se mohl najíst.

Sklony k podnikání jste měli také vrozené?

Tomáš: Rozhodně. Podnikavého ducha jsme měli od dětství. Ve čtvrté třídě jsme obchodovali s lízátky Push-Pop. Znáte to?

Petr: Dej si Push-Pop a jen se směj, co ti zbyde, máš na pozděj. To nám táta koupil v Maktru a my to prodávali ve škole samozřejmě i s marží.

Tomáš: Díky tomu, že i naši několik let podnikali, viděli jsme, že jsou i jiné možnosti, než dodělat školu a nechat se zaměstnat. Oba sice máme ekonomické vzdělání, ale škola nám moc nepomohla, umíme psát všema deseti, to je fajn, ale to je asi tak všechno. Praxe je trochu o něčem jiném.

Tak s tou mohli pomoct rodiče, že?

Tomáš: Nijak zvlášť nepomáhali, my jsme s bráchou samostatné jednotky už od osmnácti a rodičů jsme se moc neptali. Ty jsme pozvali až na otvíračku.

Petr: Oni už devět let nepodnikají. Dřív měli po Praze síť obchůdku s ovocem a zeleninou, ale už to ukončili. Ale nasáli jsme jejich chuť podnikat a mohli vidět chyby, kterých bychom se mohli vyvarovat.

Kdy myslíte, že ty dva půjčené miliony splatíte?

Petr: No, to je otázka. My totiž pořád investujeme. Všechno, co vyděláme, zase vracíme zpátky. Otevíráme nové pobočky, ale i potřebujeme stále lepší vybavení. Nechtěli jsme to jenom vytvořit a pak jen dojit a dojit a po pár letech zjistit, že prostor je vybydlený a nesplňuje naše normy.

Šárka: Kdybychom neinvestovali, měli bychom do půl roku splaceno. Počítáme ale, že do tří let bychom celou investici měli pokrýt. Nechceme příliš mluvit o obratu, počítáme ho v milionech, ale máme pořád plno, to je pro nás důležité měřítko. Obsloužíme cca 2 600 mužů za měsíc, to je zhruba sto klientů denně na jedné pobočce.

Tomáš: Mohli bychom vydělávat mnohem víc, kdybychom snížili náklady na produkty, ale my raději dáme zákazníkům víc a míň vyděláváme, protože věříme, že z dlouhodobého hlediska je to lepší přístup. Ať je to prémiový rum, prémiová whisky, to, jak jsou naši holiči oblečení. To všechno nám zvyšuje kvalitu.

Co bude s Gentlemen Brothers dál?

Tomáš: Jsme teprve na začátku. Momentálně chystáme pobočku v Brně, časem bychom chtěli se značkou expandovat i do zahraničí. Rádi bychom se dostali například do Polska.

Šárka: Plus ještě budujeme tady kousek na Vinohradech kosmetický salon pro muže, kde budou moci využít služeb kosmetiky, manikúry a pedikúry a také masáží.

Myslíte, že muži chtějí chodit na kosmetiku?

Tomáš: Samozřejmě, ale nechtějí chodit do dámských kosmetických salónů, protože tam na ně koukají divně a je to tam bílo růžové.

Petr: Zjistili jsme od mužů, kteří chodí na holení, že mají zájem o kosmetiku, manikúru, pedikúru a masáže. To je pole neorané. I muži mají problémy s pletí, i oni řeší vrásky, ale to neznamená, že jsou gayové nebo metrosexuálové. Prostě jenom mají špatnou pleť. Bude to ryze pánský kosmetický salón, kde se budou cítit dobře a kam se nebudou muset stydět zajít.

Jak jsou na tom podle vás Češi s péčí o sebe v porovnání s cizinci?

Tomáš: Cizinci se o sebe starají lépe než Češi, třeba pro Angličany nebo Holanďany je Barber Shop naprosto běžná věc. Ale já jsem optimista a myslím, že do deseti let to bude samozřejmost i tady.

Foto: Stanislav Novotný

Jaké typy mužů k vám chodí nejčastěji?

Petr: To je opravdu různé. Řekl bych, že všechny typy. Šestnáctiletí studenti, kteří si na to našetří, movití manažeři, kteří se sem nechávají vozit limuzínou, celebrity, které se objednávají pod cizím jménem, ale i muži s běžnou profesí, vousatí, kníratí i zastánci hladké brady.

Tomáš: Ale všichni dostanou naprosto stejný špičkový servis, který si zaplatí.

Nemají strach z břitvy? A co když je říznete?

Tomáš: To se nestává. Někdy může vzniknout lehká oděrka, kterou však okamžitě zacelí kamenec. Že bychom někoho vyloženě řízli, to se nestalo.

Diskuze